Jak sebeláska souvisí s tělesným půvabem, naším vzhledem, vztahem k sobě samé, celkovým zdravím? Souhlasíte-li se mnou, že zásadně, ba dokonce i s tvrzením, že bez sebelásky být zdravé a krásné můžeme být možná navenek, ale nikoli opravdově, pak jsme na jedné vlně. Opravdová krása a půvab, a také zdraví každičké buňky, vycházejí zevnitř naší bytosti. Odrážejí, jaký máme samy k sobě vztah, jak o sobě smýšlíme, jak jsme k sobě laskavé či přísné, zda se soudíme, nebo si umíme svá zaváhání odpustit, jaké na sebe klademe nároky a co samy od sebe očekáváme. Zda si umíme odpočinout, když cítíme únavu, anebo se zatneme a jedeme dál. Jestli umíme říct…
-
-
Bez soli to není nikdy ono
Všichni známe doporučení a varování před používáním soli, kdy není radno to s ní přehánět. S tím rozhodně souhlasím, neboť přehánět se opravdu nemá nic. Ale není toto varování před sodíkem možná není tak přesné a opodstatněné, jak bychom za ty dlouhé roky vědeckého zkoumání čekali. V knize PRAVDA O SOLI Dr. Jamese DiNicolantonia, kardiovaskulárního výzkumníka, jsem se dočetla o dost možná nespravedlivé démonizaci soli, která vede k mnoha zdravotním komplikacím, včetně toho, že naše těla začnou v na sebe se navazujících obranných mechanismů toužit po skutečném bílém jedu – cukru. Rafinované uhlohydráty, cukr, to vše je příliš velkým lákadlem pro tělo s nízkým příjmem soli, protože věří, že je…